Labe, Mumlava, Jizera

Hned týden po nádherném Jizerském víkendu jsme byli znovu poblíž. Plánovaná Šumava úplně vyschla, takže jsme nezaváhali a vyrazili na Labe. Počasí bylo o dost lepší než před týdnem. Nejen, že nemrzlo, dá se říct, že bylo opravdu teplo. Také sestava úplně jiná a mezinárodní - Generál, Dušan, Gábina, Milan, Robert, Dave, Lubor, všichni 4 Rohani, já s Andulkou a Vašíkem. A důležitý a nebývalý luxus - 2 tranzity a řidič Pavel.

Rozjetí na dolním úseku z Podhůří do Hostinného bylo až nečekaně pěkné. Vlny, množství peřejí, prahů a stupňů větší, než jsem si pamatovala. Andulku vyšachovala baraka bokem do válečku, takže si zaplavala, aspoň jí nebylo horko. Vilík s Vašíkem se pohoupali lépe než na Matějské. K večeru, vzorně až po závodech, jsme vyrazili od přehrady na horní úsek. Pěkné peřeje, všechno objetelné, jen strašně ledová voda. Generál, Markéta, já, Robert, Lubor, Dušan a Milan byla dobrá sestava. Trochu vzrůšo jsem udělala já, když mi poté, co nás sjezdař vyblokoval asi do největšího válce na řece, spadla špricka a předvedla jsem, že ještě umím eskymáka. Nebyla jsem s mokrou hlavou sama. Soutěsku Robert s Luborem přenesli, ostatní jak ukázalo video jeli, kromě mě, pozadu, frajeři. Pak nám kapku opadla voda, takže dojezd byl v pohodě.

V neděli jsem dokázala zmanipulovat hlavní jezdce, myslím Generála, že jsme dobrovolně přejeli na Mumlavu a Jizeru. Vody bylo stejně jako před týdnem, v Mumlavě víc. To byla hodně dobrá volba. Dušan a Milan mohli opět přičichnout ke Korsice. Takový kopec chlapci ještě nejeli. Dokonce ukázali, že v tom umí eskymovat. Já s Generálem jsme si mohli zavzpomínat. Jizera byla zase nádherná, Lubor si napravil reputaci, Robert zvládl se ctí s pár eskymáky, Milan ostudně připlaval k ostrovu hrůzy i když eskymovat umí, následován Davem, jehož loď prověřila organizaci lovicí akce. Ve Vilémově přisedli Vašík s Andulkou na kajacích a Markéta přesedla na baraku s Vildou. Peřeje pořád stály za to, ale všichni zvládali. Déšť se přeháněl stále častěji, kroupy a hromy byly také silný zážitek. V Nístějce jsme už byli rádi, že končíme, i když převlékání a navazování v dešti není zrovna oblíbené. Než jsme se sbalili, valil se z protějšího údolíčka bahnitý proud, který zbarvil celou řeku na hnědo. Pro jistotu, jsme zvolili cestu autem právě tímto údolím. To by člověk nevěřil, jak velké kameny a větve voda přemístí po silnici a bahno mám na autě doteď.

R

(Labe 22 m³, Mumlava 6 m³, Jizera 12 m³)