Hory

Když není sníh, nejsou hory ani hory. Když nepřijede dodavatel filmů, není promítání, když není nadšení, není schůze.

Po nepopisovaných zdženích jsme asi v poledne dojeli na parkoviště Na výpřeži a vyšlápli za krásného počasí s dalekými výhledy na Ještěd. Než jsme se občerstvili, přišly mraky. K Jardovu domu v Citeřích jsme dorazili za výrazného šera, ale bez potíží i s kočárem a Vilda občas na lyžích. Celý výlet z kopce.

Tradičně jsme vyrobili a snědli výbornou společnou večeři, ale vína jsme moc nezvládli. Fotky jsme vynechali, protože máme pouze Milanovy všem známé. Zato jsme s nasazením hráli Kvarteta a Sabotéra a až do noci si chlapci skládali kuchyňské skříňky. Málem jsem zapomněla napsat, že nás krátce navštívil již dlouhou dobu nezvěstný Dušan.

Od rána pokračovali v započaté hře na vyšším levelu, takže jsme se ven dostali zase po poledni. Vzhledem k velké oblevě zvolil Milan s Janou pěší výlet pro změnu do kopce, z Jablonce. Autem jsme opět bezpečně zdolali vrchol, tentokrát Královku. Statečně jsme obuli lyže já s Vildou, Jindrou a Pavlem. Přiznejme si, nic moc. Z kopce jen na kamenačky a nesouvisle, po rovině to bylo pěkné, ale krátké, na louce hnusně, ale sníh stačil.

Nic jsme nevyřešili, ale myslím, že jsme se docela dobře vyvenčili, vyspali a odpočinuli. O plánech do budoucna jsme se pobavili jen s nejasným výsledkem. Na začátku prázdnin třeba pojedeme do Francie.